|
|
Použití programu Rosetta k odhadu retenčních čar půdní vlhkosti z experimentální plochy Bohaté Málkovice
Čermák, Petr ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
K nejdůležitějším vlastnostem půdy patří její hydraulické charakteristiky, tj. retenční čára půdní vlhkosti a hydraulická vodivost. Hydraulická vodivost půdy charakterizuje schopnost půdy vést vodu. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a vlhkostním potenciálem půdy. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, např. zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, objemová hmotnost redukovaná a struktura půdy. Měření retenčních čar v laboratorních podmínkách jsou časově a finančně nákladné, proto se jako alternativní řešení jeví použití pedotransferových funkcí. Cílem diplomové práce je odhad vlhkostních retenčních čar půdy ve vybraném zájmovém území jižní Moravy pomocí programu Rosetta (Schaap, 2003). Jako prediktory do jednotlivých modelů programu Rosetta se použily údaje o zrnitosti (% obsah jílu, písku a prachu), objemová hmotnost půdy, hydrolimity polní vodní kapacita a bod vadnutí. Údaje o zrnitosti byly sladěny podle FAO/USDA systému. Retenční čáry půdní vlhkosti byly měřeny na pískovém tanku a přetlakových přístrojích. Změřené retenční čáry byly parametrizovány programem RETC. Pro určení kvality odhadu byly odhadnuté retenční čáry graficky porovnány s měřenými. Přesnost odhadu byla hodnocena pomocí korelačního koeficientu R, determinačního koeficientu R2 a směrodatné chyby SMRE. Vzhledem k velikosti souboru vstupních dat se nedá konstatovat použitelnost vlastních odvozených pedotransferových funkcí. Doporučoval bych jejich další ověření na jiných lokalitách jižní Moravy.
|
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybraném zájmovém území
Salač, Jan ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku měření a vyhodnocení hydraulických charakteristik půdy. V literární rešerši jsou rozebrány definice hydraulické vodivosti a retenční čáry půdní vlhkosti, jejich měření v laboratorních i polních podmínkách a předpověď těchto charakteristik pomocí pedotransferových funkcí. V praktické části diplomové práce je provedeno vyhodnocení hydraulické vodivosti půdy z experimentálních ploch v blízkosti obce Bohaté Málkovice. K měření v terénu se použily dvouválcové a minidiskové infiltrometry, v laboratoři pak permeametr s konstantním spádem. K vyhodnocení hydraulické vodivosti se použily fyzikální a empirické rovnice. Výsledky byly zpracovány početně, vyneseny do tabulky a porovnány.
|
|
|
Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.
|
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybraném zájmovém území
Salač, Jan ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku měření a vyhodnocení hydraulických charakteristik půdy. V literární rešerši jsou rozebrány definice hydraulické vodivosti a retenční čáry půdní vlhkosti, jejich měření v laboratorních i polních podmínkách a předpověď těchto charakteristik pomocí pedotransferových funkcí. V praktické části diplomové práce je provedeno vyhodnocení hydraulické vodivosti půdy z experimentálních ploch v blízkosti obce Bohaté Málkovice. K měření v terénu se použily dvouválcové a minidiskové infiltrometry, v laboratoři pak permeametr s konstantním spádem. K vyhodnocení hydraulické vodivosti se použily fyzikální a empirické rovnice. Výsledky byly zpracovány početně, vyneseny do tabulky a porovnány.
|
|
|
Upřesnění sekvestrace uhlíku v půdě v severní části Českého krasu
Polická, Petra ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Janderková, Jana (oponent)
Stále více pozornosti je ve spojení s klimatickou změnou věnováno obsahu uhlíku v půdě. Půdy představují z dlouhodobého hlediska nejdůležitější a největší terestrický rezervoár organického uhlíku, jehož rovnováhu člověk narušuje přeměnou ploch s přirozenou vegetací ve svůj prospěch - skrze zemědělství, lesní hospodářství a urbanizaci. Stále existující nejistota skutečných zásob půdního uhlíku vyvolává v posledních letech nárůst regionálních a národních monitorovacích programů, převážně na území Evropy. Práce stručně shrnuje problematiku výpočtu zásoby uhlíku v půdách na příkladu mapového listu ZM10 Beroun 12-41-08. Hodnotí dostupné podklady a možnosti jejich využití. Soustředí se na vhodnost využití Komplexního průzkumu půd, změnu půdních vlastností v čase a možnosti získání hodnot chybějících objemových hmotností se zaměřením na pedotransferové funkce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Použití programu Rosetta k odhadu retenčních čar půdní vlhkosti z experimentální plochy Bohaté Málkovice
Čermák, Petr ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
K nejdůležitějším vlastnostem půdy patří její hydraulické charakteristiky, tj. retenční čára půdní vlhkosti a hydraulická vodivost. Hydraulická vodivost půdy charakterizuje schopnost půdy vést vodu. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a vlhkostním potenciálem půdy. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, např. zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, objemová hmotnost redukovaná a struktura půdy. Měření retenčních čar v laboratorních podmínkách jsou časově a finančně nákladné, proto se jako alternativní řešení jeví použití pedotransferových funkcí. Cílem diplomové práce je odhad vlhkostních retenčních čar půdy ve vybraném zájmovém území jižní Moravy pomocí programu Rosetta (Schaap, 2003). Jako prediktory do jednotlivých modelů programu Rosetta se použily údaje o zrnitosti (% obsah jílu, písku a prachu), objemová hmotnost půdy, hydrolimity polní vodní kapacita a bod vadnutí. Údaje o zrnitosti byly sladěny podle FAO/USDA systému. Retenční čáry půdní vlhkosti byly měřeny na pískovém tanku a přetlakových přístrojích. Změřené retenční čáry byly parametrizovány programem RETC. Pro určení kvality odhadu byly odhadnuté retenční čáry graficky porovnány s měřenými. Přesnost odhadu byla hodnocena pomocí korelačního koeficientu R, determinačního koeficientu R2 a směrodatné chyby SMRE. Vzhledem k velikosti souboru vstupních dat se nedá konstatovat použitelnost vlastních odvozených pedotransferových funkcí. Doporučoval bych jejich další ověření na jiných lokalitách jižní Moravy.
|
|
|
Pedotransferové funkce pro odhad vlhkostních retenčních křivek středně těžkých půd jižní Moravy
Gavlasová, Iva ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Mezi nejdůležitější vlastnosti každé půdy patří její hydrofyzikální vlastnosti, ke kterým patří retenční čára. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a tlakovou výškou. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, jako jsou zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, struktura a objemová hmotnost suché zeminy. Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením jedné ze základních hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční křivkou půdní vlhkosti. Pro laboratorní stanovení vlhkostních retenčních křivek se použil pískový tank a přetlakové přístroje. Měřené body retenční čáry byly optimalizované programem RETC. Pro nepřímé stanovení retenční čáry se použily pedotransferové funkce podle Wösten et. al., (1998), odvozené z databáze evropských půd HYPRES a podle Šútora a Štekauerová (2000). Stejně jako v projektu Wösten et al., (1998), PTF byly zpracované pro ornou půdu v dané oblasti. Přesnost obou modelů PTF byla hodnocena korelačním koeficientem R a směrodatnou chybou RMSE. Jednoduché modely PTF poskytují odhady retenčních čar s dostatečnou přesností pro využití v praxi v dané lokalitě.
|
host ::
RSS.